Ani se mi tomu nechce věřit, ale týden u moře utekl jako voda a návrat do naprosto stejného počasí z jakého jsme odjeli mi připadá jako zlý sen.
Ještě včera jsem si do pozdního odpoledne užívala sluníčka a dneska nás doma přivítal opět zamračený a deštivý den, ale po pořádku.
Do Chorvatska jezdíme trochu neobvyklou cestou přes rakouské Taury, tu už jsem tu popisovala, dále přes Klagenfurt a slovinské hory Karawanken hraniční přechod Loiblpass, který je ve výšce 1369 m.n.m. a když se vydaří pošasí je to nezapomenutelný zážitek. Bohužel letos tomu tak nebylo, v Taurech chvílemi pršelo a i ve slovinských horách počasí za nic nestálo. Cvakla jsem tedy jenom pár záběrů z okna a potom jsme se už ponořili do mraků.
V Klagenfurtu mě zaujal na křižovatce tenhle květinový záhon
A tady už se blížíme k pohoří Karawanken
Takže po rychlém projetí hor jsme pokračovali přes Ljubljanu na Koper a hurá k moři. Počasí se pomalu lepšilo a při popojíždění v koloně na chorvatskou hranici už na nás mezi bílými mráčky svítilo sluníčko a v Rovinji nás přivítalo už naplno.
Bydleli jsme pár kilometrů od centra města v hotelu Valdaliso a byli jsme tady moc spokojeni
Zadním vchodem jsme vycházeli do parku k moři...
a po pár krocích se nám naskytl takovýhle pohled, kterého jsem se za celý týden nenabažila, ale o tom zase příště.
Doufala jsem, že se potíže na blogu za týden vyřeší, ale jak tak koukám, napsat článek a vložit do něho fotky je docela vyčerpávající výkon.
Na zahrádce a ve skleníku dozrála spousta zeleniny, kterou musím co nejrychleji zpracovat a vyrostla spousta plevele, který musím zlikvidovat, tak už víte jakým směrem se bude ubírat můj druhý týden dovolené :)
Žádné komentáře:
Okomentovat