Konečně se na nás po pmnoha dnech přišlo podívat sluníčko, teď se sice trochu zatahuje, ale ráno a dopoledne bylo nádherně prosluněné. Vyrazila jsem tedy s foťákem na zahradu, abych zdokumentovala to letošní nadělení.
Kdesi pod těmihle hromadami sněhu se nachází moje vřesoviště, doufám jenom, že sněhová peřina azalky a ostatní rostlinky moc nepoláme.
Odhazování sněhu z tůjí jsem už dávno vzdala...
Náš kocour Fernando chrní celé dny doma a pokud ho přesvědčím, že se má jít vyvenčit, za chvilku už mňouká za dveřmi a chce na své oblíbené křeslo.
Ani Týna zimu moc neřeší, dvakrát denně na procházku, pěkně se vyválet ve sněhu, ale potom honem do svého pelíšku.
Žádné komentáře:
Okomentovat