Dneska odpoledne jsme s Týnou byly na procházce, kterou jsem pracovně nazvala "Hledání jara". Jenom krátce nastíním počasí několika posledních dní u nás, v nadmořské výšce 513 metrů. Mrazivá rána kdy teploměr ukazuje něco mezi -10 a -15 střídají poměrně pěkné slunečné dny doprovázené jedovatým severákem (hlavně dneska) a teplotou kolem nuly, ve stínu lehce pod nulou. Vzhedem k tomu, že končí první třetina prvního jarního měsíce, vypravila jsem se s foťákem ulovit něco, co by alespoň trochu připomínalo jarní náladu. Nemusela jsem chodit daleko, na kraji skalky, pěkně na sluníčku se krčí první kvítky sněženek. To je tak všechno, protože zbytek skalky je ještě pod pořádnou sněhovou závějí.
Aspoň tam kde se opírá sluníčko a na proházených pěšinkách už sníh zmizel.
Pár desítek kroků, hned za vesnicí, mě ale jarní nálada rychle přešla. Z nekonečné bílé už mě bolí oči i hlava
Sníh, kam oko dohlédne, jenom kolem cesty už kouká suchá tráva
Konečně jsem u rybníka našla to, co jsem hledala - kočičky. Než se mi podařila udělat kloudná fotka měla jsem ruce úplně zmrzlé a bez citu,jediný koho tahle šílená zima ještě baví je naše Týna a jak jste na tom vy ?
Žádné komentáře:
Okomentovat