Minulý článek jsem končila historickou bránou do starého města. A protože jsem chtěla vědět co to je za bránu, trochu jsem pátrala a zjistila, že se jedná o barokní oblouk Balbi z roku 1680.
Všechny uličky v historickém jádru města vedou do pořádného kopce ke kostelu svaté Eufemie. Hladká kamenná dlažba pekelně klouže za sucha, neumím si představit tudy projít když zaprší.
Hlavní ulička vedoucí ke kostelu se jmenuje Grisia a je úplně nabita různými obchůdky se suvenýry, uměleckými předměty a spoustou dalších nezbytných zbytečností. Měli jsme štěstí, že jsme zde byli dopoledne kdy se obchůdky teprve chystají a všude je málo lidí. Viděla jsem fotky večerní a ten nekončící dav lidí by mě asi od návštěvy tohoto místa odradil.
Pojďte se tedy projít uličkou Grisia těsně před polednem 
Tohle byla jenom výzdoba okna, ale musela jsem vám to ukázat.
V každém druhém obchůdku byly dekorace z levandule, když jsem si představila kolik levandulových květů muselo padnout do jedné téhle koule, dělaly se mi mžitky před očima!
Když vystoupáte nahoru ke kostelu, už odtud je krásný výhled po okolí, ale když navíc seberete odvahu a vydrápete se po zubem času pěkně ohlodaném schodišti na vrchol věže zatají se vám dech....
Na věži bylo málo místa a stále přicházeli noví lidé, takže pokochat, rychle cvaknout pár fotek a střemhlav dolů 
Poslední ohlédnutí do úzkých uliček.
A příští pokračování z našeho putování po Istrii bude malebná vesnička Motovun, ale to zase až někdy jindy 
Žádné komentáře:
Okomentovat