Cestičky sem a tam: Dubrovník

Na letošní dovolenou jsme si naplánovali jeden velký výlet a to do Dubrovníku. Já jsem tam byla před třinácti lety a manžel ještě nikdy. Výlet jsme si zakoupili u paní delegátky a já se moc těšila. Moje vzpomínky na Dubrovník byly takové, jak bych to řekla...téměř bez lidí. I když jsme tam tenkrát s dcerkou byly taky začátkem srpna, nebyli tam téměř žádní lidé. Snad že to bylo pár let po válce na Balkáně a Dubrovník zdaleka ještě nebyl úplně opraven, nevím, ale na hradbách jsme byly s dcerou samy a v hlavní dubrovnické ulici skoro taky. No, takže letos to bylo úplně jiné. Davy lidí kam se dohlédlo, samozřejmě většina Japonců a ty ceny!!! Tenkrát bylo vstupné na hradby 20 Kuna a dnes za rovnou stovku, a to mě tedy dorazilo, přestože jsem se na procházku po hradbách moc těšila, téměř 400 Kč za jednu vstupenku ve štrůdlu s Japonci jsem tedy dát odmítla.

První dojem tedy bylo veliké zklamání, i když obě průvodkyně jak v autobusu tak potom v Dubrovníku byly velice milé a spoustu jsme se toho dověděli nejen z historie, ale i ze současnosti Chorvatska, nemohla jsem se zbavit dojmu, že se z této úžasné architektonické památky stala jenom fabrika na peníze.

Dneska když zpětně prohlížím fotky, tak jsem nakonec ráda, že jsme se na výlet vydali, člověk s odstupem času tak nějak pozapomene na to méně příjemné a zbydou jen ty hezké vzpomínky.

Takže na závěr můj poznatek. Dubrovník ano, pokud jste tam ještě nebyli a nemáte s čím srovnávat. Pokud se tam přece jenom vydáte musíte počítat s tím, že kromě kostelů se všude platí velice vysoké vstupné a v případě, že si tu budete chtít dát oběd, je dobré dávat pozor na ceny v restauracích, protože i ty jsou hodně rozdílné. Určitě je lepší vypravit se sem mimo hlavní turistickou sezónu. No ale dost nářků, jak říkám, nakonec se mi výlet líbil, nafotila jsem tam spoustu fotek a teď bych vás ráda pozvala na výlet do Dubrovníku mýma očima.

Fotka z autobusu. Vyhlídka na město na kterou nás zavezli je úplně zarostlá borovicemi a není z ní skoro nic vidět.