Dalším a taky hlavním cílem naší nedělní návštěvy Brna byla prohlídka vily Tugendhat. Pro veřejnost byla po rekonstrukci otevřena v roce 2012 a my jsme tenhle výlet plánovali asi rok. Opravdu není jednoduché se sem dostat. Rezervaci vstupenek je potřeba zařídit hodně dopředu, my jsme je objednávali začátkem května a první volný víkendový termín pro čtyři osoby byl až 24. srpna ve čtyři odpoledne.
O historii vily Tugendhat se tu nebudu rozepisovat, na internetu najdete úplně všechno, ale jenom tak pro rychlé zorientování přidám pár informací a letopočtů.
Vilu vyprojektoval pro manžele Tugendhatovy berlínský architekt Ludwig Mies van der Rohe a byla postavena v letech 1929 a 1930.
Tugendhatovi zde bydleli do května 1938 potom byli nuceni kvůli židovskému původu opustit republiku, nikdy se sem již nevrátili.
Na počátku října 1939 byla vila zabavena gestapem a stala se majetkem Německé říše.
Při osvobození Brna v dubnu 1945 byl dům zdevastován jezdeckým oddílem Rudé armády. V hlavním obytném prostoru i v technickém přízemí byli ustájeni koně.
Od srpna 1945 v domě působila taneční škola.
V říjnu 1950 byla vila převedena do vlastnictví československého státu a bylo zde zřízeno rehabilitační zařízení pro děti s vadami páteře.
V prosinci 1963 se vila stala nemovitou kulturní památkou.
Snahy o záchranu jedné z nejslavnějších vilových staveb na světě ukončila sovětská okupace v roce 1968 a příchod normalizace v sedmdesátých létech.
V letech 1981-1985 proběhla první velká rekonstrukce vily, která potom sloužila k reprezentaci města Brna, pro veřejnost byla nepřístupná.
V srpnu roku 1992 zde probíhala jednání o rozdělení československa.
V srpnu 1995 byla vila prohlášena za národní kulturní památku a v prosinci 2001 byla zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO
V letech 2010-2012 prošla vila i zahrada celkovou rekonstrukcí, která byla financována převážně ze zdrojů evropských fondů a stála přibližně 170 miliónů korun.
Slavnostní otevření vily pro veřejnost bylo 6.3. 2013
Uff... i když jsem chtěla být stručná, osudy tohoto domu jsou tak obsáhlé, že to prostě stručněji nešlo.
A teď už půjdeme na návštěvu.
Z Ulice dům působí nenápadně a velice moderně...
Obytná terasa a pohled do zahrady.
Vila ze zahrady.
Dům je fenomenální, ale ta okna bych tedy mýt nechtěla 
V zahradě...
Nakouknutí do interiéru. Na fotce vidíte kruhovou jídelnu, hlavní obytný prostor a zimní zahradu. Uvnitř jsem nefotila, chtěla jsem si prohlídku užít bez toho zběsilého běhání s foťákem z jednoho koutu do druhého a stejně by fotky nebyly valné kvality. Tady najdete nádherné fotorafie celé vily.
A pro představu jedna fotka vypůjčená z netu.
No a co napsat na závěr? Stojí to za to. Zvolili jsme rozšířený okruh prohlídky, který obsahuje obě obytná patra, technické patro a zahradu. Prohlídka trvá skoro dvě hodiny a čas ani nevnímáte.
Hrady a zámky mají své kouzlo, ale co si budeme povídat jsou všechny na jedno brdo a pomalu mi začaly splývat v jeden celek. Tento dům je tak ojedinělý a jedinečný, že na jeho návštěvu určitě hodně dlouho nezapomenu.
Žádné komentáře:
Okomentovat