Ne, nelekejte se, tomuhle jsem výjimečně nepropadla já, ale naše Pája
Vy, které chodíte na její blog, jste už některé kytičky viděly, ale mě to nedá, abych kanzaši nevěnovala taky jeden článek.
Všechno začalo loni koncem podzimu přemýšlením, čím ozdobit chlapce na závěrečném věnečku v tanečních. U nás je takový zvyk, že každý tanečník na tomto slavnostním večeru dostane od své partnerky ozdobnou stužku. Pája hledala na netu inspiraci a už to bylo,látkové kvítky kanzaši jí učarovaly na první pohled.
První pokusy byly poněkud rozpačité, ale brzo s každým dalším kvítkem rostla její zručnost a dneska si už dokonce maluje vlastní návrhy, nebo vyrábí brože na přání.
A co k výrobě takových kvítků potřebujete? V první řadě mladé, netřesoucí se ruce s drobnými prstíky které nebrní a dobré oči které neslzí, takže nic pro mě No a potom už jenom krásné látky, jehly, nitě, špendlíky, lepidla, škroby a další a další komponenty a nakonec velikanánskou trpělivost.
Jednotlivé okvětní plátky se skládají tak trochu jako origami z na milimetr přesně nařezaných čtverečků látky, nebo látek, podle toho kolika vrstvou kytičku chcete udělat a potom se špendlí, zastřihuje, sešívá a lepí a rovná až je po několika hodinách kytička hotová. Hodně třepivé látky se musí před skládáním velice opatrně opalovat. K hotovému kvítku se nakonec speciálním lepidlem připevní sponka, brožové zapínání anebo třeba základ náušnice a hotové šperčátko je na světě. Hezky se na to kouká a hezky se to i píše, ale já bych to neděla ani za zlaté prasátko.
Pája má tento týden jarní prázdniny tak kytičkuje jako o život a na Fleru si založila obchůdek jenom s kytičkami a japonským jménem Shoya tak jestli máte chuť, můžete k ní nakouknout a kousek Japonska mít třeba i doma SHOYA-FLER
Žádné komentáře:
Okomentovat